SKAFANDR
Z CYKLU: HRANICE, METODY ÚNIKU
INSTALACE: LÁTKA, NIT, KOV A PLAST.
PROMĚNLIVÉ ROZMĚRY.
ATELJÉ STUNDARS, SOLF, FINSKO
2023
Hranice, metody úniku zkoumá pokusy o útěk podnikané lidmi, kteří tváří v tvář totalitnímu režimu a systémům extrémního dohledu sáhli po vynalézavosti jako po jediné možnosti průchodu. Z fragmentárních znalostí a z recyklovaných či upravených materiálů tito „amatérští vynálezci“ konstruovali vratké artefakty, jež se pokoušely překonat hranice vzduchem, po zemi či po vodě. Ačkoli mnohá z těchto zařízení nesplňovala nezbytné fyzikální principy a výpočty často selhávaly, soustřeďují v sobě formu technické imaginace poháněné naléhavostí a touhou po svobodě.
Konstrukce migrujícího objektu č. II: „Potápěčský oblek“ vychází ze zařízení vyrobeného Josefem Skoplem, katolickým knězem, který se pokusil opustit bývalé Československo přechodem koryta řeky Labe. Skopl navrhl a ušil vlastní oblek z nepromokavé látky, utěsnil jej pomocí duší z jízdního kola a helmu zhotovil z hliníkového hrnce. K dýchání improvizoval systém hadic — jednu pro přívod vzduchu a druhou pro jeho odvod — zakončený plovákem, aby se nepotopil. Rekonstrukce tohoto objektu neusiluje o věrné zopakování jeho funkčnosti, ale o aktivaci jeho symbolického náboje: oblek jako prodloužení migrujícího těla, jako křehký a radikální nástroj, který odhaluje napětí mezi kalkulací, rizikem a imaginací v kontextech extrémní kontroly.

Skafandr, ze série: Hranice, metody úniku; 2023; instalace: látka, nit, kov a plast; proměnlivé rozměry; Ateljé Stundars, Solf, Finsko.


Hranice, metody úniku/ Tematické skicy/ Kresba tužkou/ 29,7 x 21 cm /2019-2021.

Historická fotografie skutečného skafandru užitého Josefem Skoplem.
.jpg)
